Na místě dnešního hradu se předpokládá starší slovanské osídlení, které bylo od konce 10. století chráněno opevněným hradištěm. Koncem 11. století se oblast stala součástí severní bavorské marky v té době spravované hrabaty z Vohburgu. Těm přestalo počátkem 12. století staré hradiště stačit a proto se pustili do stavby nového hradu. Již roku 1135 z nej byla vykonávána správa. Roku 1146 připadlo Chebsko řiši a císař Konrád III. štaufský jej podřídil přímo svým příbuzným, takže po jeho smrti jej zdědil jeho syn Friedrich a po jeho smrti roku 1167 bratranec Friedrich Barbarossa. Ten mu přisuzoval velký význam a nejpozději roku 1179 rozhodl o založení nového hradu jako sídla císaře, falce. Roku 1183 již musela být podstatná část stavby hotova. Jeho bývalé podhradí se rychle měnilo ve výstavné a bohaté říšské město, které velmi brzy získalo významné politické a hospodářské postavení.
Barbarossův hrad sloužil v takřka nezměněné podobě až do poloviny 15. století, kdy došlo k výraznějším zásahům. V dalších letech byl úměrně poklesu svého významu jen udržován a pomalu chátral. Roku 1634 byli v tzv. Gordonově domě vedle císařské falce zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Druhá polovina třicetileté války výrazně přispěla k dalšímu chátrání falce. Roku 1631 byl Cheb obsazen Sasy, o rok později dobyt císařskou armádou a roku 1647 obléhán Švédy.
Na rozkaz Ferdinanda III. byl v letech 1652-73 hrad přestavěn v barokní pevnost. Práce však pokračovaly pomalu a pevnost zaostávala za překotným rozvojem vojenství té doby. Není tedy divu, že byl roku 1742 Cheb během čtyř dní dobyt saským a francouzským vojskem a o dva roky později zase císařskými. Pevnost byla sice ještě v padesátých letech opravována, ale starý hrad již zůstal ve zříceninách. Roku 1808 byla pevnost úředně zrušena a byla přikázána její likvidace. Roku 1895 byl hrad předán do majetku města s podmínkou, že bude udržován jako památka.
Slovanské hradiště bylo mnohem rozsáhlejší než pozdější hrad. Opevňovaly jej dva příkopy a a téměř 35 metrů široký val. V jeho severozápadní části byl vybudován vohburgský hrad. Za jeho východní hradbou se tyčily dvě okrouhlé věže o průměru 8 a 10,5 metrů. Před hradbou byl vyhlouben příkop. Zástavbu v západní části díky pozdějším zásahům téměř neznáme.
Císařská falc úplně změnila vzhled hradu. Vstup od jihu chránila nová nakoso postavená čtverhranná Černá věž postavená z vekých čtverhranných kvádrů z černého tufu. Kromě přízemí obsahovala ještě tři patra. V severovýchodním nároží byl postaven výstavný palác jehož první patro sloužilo jako hlavní obytná a reprezentační budova. Nejbohatší stavbou se ovšem stala kaple sv. Erharda, sv. Martina a sv. Uršuly. Její obdélná budova téměř bez vnějších ozdob skrývá architektonicky bohaté interiéry. Přízemí je zaklenuto devíti poli křížové klenby nesené čtyřmi sloupy. Prostřední pole bylo vynecháno a skýtá volný pohled do prvního patra. To je stejně členěné, svoji lehkostí však výrazně kontrastuje s hmotným přízemím.
Po požáru v 15. století bylo kromě nejnutnějších oprav přikročeno k zásadní přestavbě. Románský palác dostal hrázdění 2. patro a jeho přízemí bylo upraveno na konírny. Při západním konc paláce byl postaven tzv. Gordonův dům, do kterého byla přenesena kuchyně. Hrad byl zapojen do městského opevnění, před jeho čelem vznikl parkán zesílený Skalní baštou a dosud stojící Mlýnskou baštou.
Již počátkem 30. let 17. století byla zahájena výstavba trojúhelných bastionů. Ve druhé polovině století byla hlavní pozornost věnována opevnění v západní části, které překrylo všechny starší stavby. Roku 1706 byla černá věž upravena na prachárnu a o tři roky později bylo provedeno nejnutnější zajištění paláce. Na dva velké bastiony ve zbývajících nárožích hradu již nezbyly finance.
Po dvojím obléhání ve 40. letech 18. století již nebyl hrad opravován a po velkém požáru města roku 1809 se palác definitivně změnil ve zříceniny.
Chebský hrad je Magnetickým místem č. 002 www.magneticka-mista.cz
Další informace najdete na stránkách www.chebsko.cz
